V úterý 27. 6. 2017 představila dánská kancelář Gehl Architects svou vizi proměny Severojižní magistrály. Architekti přišli s návrhem, jak dopravní tepnu v postupných krocích lépe zapojit do městského prostředí: součástí jsou jak rychle realizovatelné první kroky, tak dlouhodobé výhledy. Návrh je výchozím materiálem, o němž budou nyní diskutovat pražští radní.
„O nutnosti magistrálu polidštit se mluví již mnoho let. Jsem ráda, že jsme tomuto cíli zase o krok blíž,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. „Důležitou kvalitou návrhu je to, že jejich vize nepočítá s žádným radikálním omezováním automobilové dopravy – klíčem k proměně je zlepšení přilehlých veřejných prostranství.“
Architekti z Kodaně se zabývali tříkilometrovým úsekem Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí mnoho významných institucí: Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy.
„Magistrála by se měla stát živým městským bulvárem s širokými chodníky, aktivním parterem a stromořadím. Víme, že k tomu povede ještě dlouhá cesta, ale díky Gehl Architects víme, od čeho začít, a jak postupně budovat konsenzus o budoucí podobě magistrály,“ uvedla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská.
Klíčové principy: prostředí, lidé, mobilita
„Na magistrálu je potřeba se dívat ze tří úhlů pohledu: prostředí, lidé a mobilita,“ říká architektka Henriette Vamberg, výkonná ředitelka Gehl Architects a šéfka projektu. „Debata o silničních tazích, jako je magistrála, se často zužuje jen na její dopravní význam. Je ale potřeba brát v potaz i další aspekty.“
„Pokud automobilistům nabídnete jiné způsoby, jak se pohodlně dopravovat po vnitřním městě, magistrála se může zklidnit.“ Henriette Vamberg, Gehl Architects
Prostředí
Magistrála propojuje množství parků, významných budov a náměstí – a zároveň se okolo ní koncentrují problematická místa. Parkoviště a tmavá zákoutí pod estakádou nad Masarykovým nádražím, nepříjemné podchody, zanedbané parky a neudržované kusy zeleně. Díky budovám jako je Hlavní nádraží či Národní muzeum má však magistrála i velký potenciál: architektonické skvosty jsou však dnes těžko dostupné a odříznuté od zbytku města.
- Propojit veřejné budovy s prostorem města
- Učinit z Národního muzea jednu z pražských ikon a propojit jej s Václavským náměstím
- Zlepšit kvalitu parků okolo magistrály
- Osadit přilehlé ulice stromořadím a propojit magistrálu s okolními parky skrze „zelené koridory“
Lidé
Magistrála prochází živým a hustě obydleným územím. Řada lidí v okolí pracuje, pohybuje se zde i řada turistů. Chodit v okolí magistrály pěšky je však nepříjemné a nebezpečné: nedostatek přechodů, překážky pro chodce, dlouhá čekací doba na semaforech, podchody a nadchody, do kterých chodce směřují červeno-bílá zábradlí – právě proto jsou ulice v okolí magistrály mrtvé. Zdejší obchody navíc mají problém se zásobováním, protože se zde nedá zaparkovat – auta tak mnohdy postávají na chodníku a vytvářejí další bariéru.
Mezi Nuselským mostem a Muzeem přitom podle dat Technické správy komunikací magistrálu překročí zhruba 104 200 lidí denně. Aut tudy projede asi 81 600, což při průměrné obsazenosti aut 1,3 člověka to činí stejný počet cestujících. I přesto není prostor rozdělen rovnoměrně – vše se podřizuje automobilové dopravě.
- Přidat přechody a prodloužit „zelené“ pro chodce
- Vytvořit jasný orientační systém, který chodce provede komplikovaným územím (např. U Bulhara)
- Upravit veřejná prostranství, kde se lidé již nyní zdržují (např. I. P. Pavlova)
- Zastavět mezery ve struktuře města: jasně vymezit hranu ulice novými budovami s živým parterem
- Podpořit živé využívání území skrze nabídku nových aktivit (hřiště, městský mobiliář atd.)
Mobilita
Cílem projektu není razantně omezovat automobilovou dopravu, jde spíše o lepší vyvážení jednotlivých funkcí, které má plnit významná ulice. Okolí magistrály dnes neumožňuje svobodnou volbu způsobu dopravy: není možní se po ní pohybovat pěšky, na kole, ani povrchovou veřejnou dopravou. To vede k přetížení zdejších stanic metra, které jsou lidé nuceni používat i na krátké přesuny. Nedostatek sjezdů i bohatá nabídka parkovacích kapacit v garážích a na náměstích láká řidiče k cestě autem, zatímco chodci jsou směřováni do podchodů.
Přitom pouze 22 % dopravy na magistrále tvoří tranzitní doprava, zbylých 78 % zajišťuje obslužnost centrálních čtvrtí. „Pokud automobilistům nabídnete jiné způsoby, jak se pohodlně dopravovat po vnitřním městě, magistrála se může zklidnit. Zároveň se tím zlepší podmínky pro ty řidiče, kteří nemají jinou volbu, než cestu po magistrále,“ říká Henriette Vamberg. Na magistrále zároveň leží významná nádraží a stanice veřejné dopravy, které každý den použije 400 tisíc lidí. Z vlaků a dalších dopravních prostředků ovšem vystupují chodci – a prostředí, do kterého se dostanou, je pro ně nepříjemné a nebezpečné.
- Podpořit pěší a cyklistickou dopravu v okolí příznivějšími intervaly na semaforech a novými přechody
- Otevřít magistrálu veřejné dopravě – zřídit autobusovou linku či tramvaje, vyhradit jim jízdní pruh
- Namísto jednosměrných komunikací, které generují více dopravy, udělat dopravu obousměrnou
- Zrušit parkoviště v centru města a nahradit je P+R po okraji městského centra
