Praha by se měla více prezentovat jako město pro byznys, je přesvědčena Marie Passburgová, generální ředitelka Skanska Property Czech Republic. „V Praze se skvěle žije, jsou tu senzační lidé. Stále říkám: Prosím, propagujte se více,“ podotýká v závěrečném rozhovoru dvacetidílného seriálu Lidových novin a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy.
LN: Znáte dobře jiná města. V Praze žijete pět let, v čem je odlišná?
Když se hovoří o Praze, nejčastěji se zmiňují turistické lokality. Ty umí vedení Prahy velmi dobře propagovat. V prezentaci Prahy coby místa pro byznys se však maximum nedělá. Německá města, například Hamburk, to umějí mnohem lépe. V tom vidím největší rozdíl mezi Prahou a jinými městy. Praha je ale jinak fantastickým městem ve středu Evropy. Lidé jsou zde velmi hrdí na dlouhou historii. Každý, s kým jsem mluvila po návštěvě Prahy, byl nadšen.
LN: Jaké má Praha největší problémy?
Jak jsem zmínila, Praha by se měla více propagovat jako místo byznysu. Již několik nadnárodních společností zde má své globální sídlo. To je pro město velmi dobře. Nyní se stále řeší brexit. Politici ze všech evropských zemí se předhánějí v lákání firem, které uvažují o stěhování z Velké Británie. Praha by měla být více slyšet, mělo by více zaznívat, že máme zájem o společnosti a instituce z Británie. V Praze se skvěle žije, jsou tu senzační lidé. Stále říkám: Prosím, propagujte se více. Nevím, jestli to tak cítím, protože jsem cizinka, ale chybí mi větší prezentace.
Marie Passburg | Zdroj: LN
LN: Toto vaše hodnocení je velmi překvapivé. Lidé si totiž v Praze stěžují na dopravní infrastrukturu, nedostavěné okruhy…
Ano, chybí spojení mezi centrem města a letištěm. Kdybych měla říci, do jaké dopravní stavby investovat, jednoznačně by to bylo metro na letiště. A pak ještě postavit další trasu metra. Praha má jednu z nejbezpečnějších, nejrychlejších a nejspolehlivějších hromadných doprav, které jsem poznala. Navíc je velmi levná. Ve Stockholmu bychom za jednu jízdenku zaplatili minimálně čtyřikrát více. A ještě bych chtěla dodat, že hromadná doprava je čistá. Takže zase zmiňuji jen pozitiva.
LN: Nedokončené dálnice a železniční koridory jsou brzdou České republiky, včetně Prahy.
Co se týká dálnic, pak dálnice D1 je vždy ucpaná a plná uzavírek. Samozřejmě, že by to mohlo být lepší. Jsem přesvědčena, že bude. Česká republika leží ve středu Evropy. Každý, kdo cestuje z jihu na sever nebo ze západu na východ, projíždí přes Česko. Pokud se bude investovat do zlepšení infrastruktury, jistě se to vyplatí. Ale musím říci, že ve všech městech na světě se stojí v kolonách, všechna mají stejný problém. Ukažte mi jediné, kde okruhy skvěle fungují. Vezměte si Mnichov. Ještě jsem se z něj nevracela do Prahy, aniž bych nestála v koloně.
LN: Praha ale ani po několika desetiletích nemá dobudovaný vnitřní ani vnější okruh.
Skutečně neznám v tomto ohledu jediné dokonalé město. Je pravdou, že pokud by se Praha měla prezentovat jako město byznysu, pak infrastruktura bude důležitým aspektem. Ale položme si otázku: Jak bude vypadat doprava v budoucnu? Budeme více využívat osobních aut, nebo veřejné dopravy? Nemyslím si, že se v budoucnu budeme přepravovat stejně jako dnes, kdy jeden člověk sedí ve svém autě.
Budou mít malé děti řidičský průkaz? Pravděpodobně jej nebudou potřebovat. Posunujeme se ke sdílené ekonomice. Mám syna, kterému je přes 20 let a nedávno si dělal řidičský průkaz, ale mnoho jeho kamarádů jej nemá. A proč by jej mít měli? Jezdí hromadnou dopravou. Takže je otázkou, kdo bude v budoucnu potřebovat městské okruhy.
Česká republika je proslulá automobilovým průmyslem, který se teď zásadně mění. Hovoří se o elektromobilech, o autonomních autech bez řidičů. Škoda je úspěšnou společností. Jsou tu vyspělé technologie. Skutečně vidím příležitost, aby se Česko stalo průkopníkem těchto nových trendů v dopravě. To rozhodně nemusí být v budoucnu problémem. Pokud ale mám zmínit aktuální problém související s pražskou dopravou, je to nedostatek parkovacích míst na okraji města. Byly zavedeny modré zóny a mimo ně je prakticky nemožné zaparkovat. Všude je plno.
LN: Bylo zavedení modrých zón správným řešením?
Nápad je správný, ale ne vše bylo dobře promyšleno před jejich zavedením. Problém se posunul vně modrých zón. Lidé potřebují mít kde zaparkovat auto v dosahu hromadné dopravy, protože přijíždějí do Prahy za prací, potřebují vyzvednout děti.
Hodně se hovoří o generaci Y, pro ni vlastnit osobní auto není prioritou. To si už uvědomují také zaměstnavatelé. Před deseti patnácti lety se při přijímání zaměstnanců řešilo, zda dostanou k dispozici auto. Nyní, když k pohovorům přicházejí zástupci generace Y, tato otázka nezaznívá. Mladí lidé jezdí hromadnou dopravou.
Skutečně by se tedy mělo investovat do výstavby další trasy metra. Lepší, než čekat na rychlodráhu na letiště, je prodloužit tam metro. Praze také velmi pomohlo dokončení tunelu Blanka. Město se tím značně změnilo. Možná, že ještě před dvěma lety, když Blanka nebyla dokončena, bych označila pražskou dopravu za problematickou. Dnes už však nikoli.
LN: Je možné o Praze říct, že je zeleným městem?
Je. Zelené plochy jsou dobře udržované a přístupné všem. Jsou to skvělá místa pro lidi. V mnoha městech vidíme proměnu nadzemních parkovacích garáží na parky, protože lidé chtějí mít v centru více zeleně. V Praze není mnoho nadzemních parkovacích domů, protože nebyly povoleny. A to je dobře.
Jako ne zcela využitou příležitost vidím cyklistiku. Praha leží v kopcovitém terénu, což není pro cyklisty optimální, mohou si ale pořídit elektrokolo. V Londýně vybudovali cyklostezky podél Temže. V Praze cyklostezky na takové úrovni ještě nejsou.
Pokud porovnáme dnešek s dobou před dvěma lety, pak do práce jezdí na kole dvakrát až třikrát více lidí. A za další dva roky jich bude opět více. Na to musíme brát ohled, když stavíme novou kancelářskou budovu. Děláme tam stojany pro kola a místnosti pro cyklisty. Je o to zájem.
LN: Čeští řidiči ale nejsou srozuměni s tím, že by se měli o silnice dělit s cyklisty.
To by mohlo být regulováno. Před 20 lety se ve Stockholmu rozhodlo, že jeden pruh na hlavních silnicích bude vyhrazen pro cyklisty. Vyvolalo to tehdy vlnu nevole. Lidé se stěžovali, že to nebude fungovat. Vedla se o tom dlouhá diskuse. Teď to ale funguje skvěle. Všichni tvrdí, že je to skvělé, že jsou pyšní, že je Stockholm nejlepším městem pro cyklisty. Je nutné udělat politické rozhodnutí, aby se Praha změnila a byla přívětivější pro cyklisty.
LN: Ceny za bydlení v Praze letí nahoru, pro střední vrstvy je vlastní bydlení téměř nedostupné.
To je globální problém. V tom vidím hodně podobných rysů mezi českou a švédskou společností. Chceme mít ve městech sociálně smíšené obyvatelstvo, nechceme, aby tam žili jen bohatí lidé. Ale realita je taková, že jen velmi bohatí lidé si mohou dovolit vlastní bydlení. Může si dnes v Praze koupit byt mladý doktor, aniž by mu pomohli rodiče? S tím samým problémem se potýkáme ve Stockholmu.
LN: V Praze nabídka bytů neodpovídá poptávce. Málo se staví.
I to je globální problém. Je ale pravdou, že v Česku je velmi komplikovaný a zdlouhavý povolovací proces. Na to skutečně nemůžeme být pyšní. Nejsou stanoveny žádné sankce, pokud úřad ve stanovené lhůtě rozhodnutí nevydá a existuje až moc velký prostor pro odvolání. V tomto aspektu jsem hodně kritická. S tím se musí něco udělat.
Když nyní přijdeme na to, že kvůli ochraně životního prostředí nebo díky lepším technologiím by bylo lepší na budově udělat jinou střechu, než jsme původně plánovali, nemůžeme to udělat, protože před pěti lety se to naplánovalo jinak a poté schválilo. Nechceme však čekat dalších pět let na nové povolení, a proto raději na projektu nic měnit nebudeme. Pokud ve stavebním zákonu nebudou stanoveny sankce, nikdy se to nezlepší. To odrazuje i investory, kteří by rádi přišli do Prahy.
LN: Má Praha vizi, kam by v budoucnu měla směřovat?
To je těžká otázka. Myslím, že existují různé vize od různých lidí. A tito různí lidé komunikují odlišné vize. Lidé, kteří zastupují veřejnou sféru, by ale vždy měli prezentovat jednu koncepci. To, co chybí, není vize, ale spíše konkrétní způsob, jímž se naplní.
LN: Praha je nádherné historické město, ale má jen jednoho zástupce moderní architektury – Tančící dům. Postrádáte v Praze více takových příkladů moderní architektury?
Ano, určitě je zde prostor pro moderní architekturu. Je nutné ale najít tu správnou rovnováhu mezi starým a novým. Město se rozrůstá, asi se bude stavět více výškových budov. Je ale nutné rozhodnout, kam patří. Kdybychom měli schválený metropolitní plán, bylo by to jednodušší. A ikonické stavby? Praha má fantastické stavby. Byly zachovány z minulosti, nebyly zničeny v průběhu druhé světové války. Podívejte se na Varšavu, ta byla rozbořená a nyní staví ikonické budovy, protože tam žádné nejsou. V Praze ale jsou.
Nevidím zde urgentní potřebu stavět nové ikonické budovy. Když se podíváte na jiná města, třeba na Londýn, postavili tam novou, moderní administrativní čtvrť Canary Wharf, ale především proto, že se město velmi rychle rozrůstá.
LN: Společnost Penta nedávno představila architektonický návrh svého projektu u Masarykova nádraží. Co mu říkáte?
Nejsem v postavení, abych komentovala projekty jiného developera, ale vše, co je v těsné blízkosti historického centra, musí být uděláno velmi citlivě a ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.
Kateřina Menzelová
redaktorka LN
V předchozí, devatenácté části dvacetidílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s datovou analytičkou Ditou Přikrylovou. Rozhovor s prezidentkou Skanska Property Czech Republic Marií Passburg je závěrečný.
