Připravovaná novela stavebního zákona nemá být pouze úpravou jednotlivých povolovacích postupů. Podle odborníků má přinést širší změnu fungování stavební správy, odpovědnosti v řízení i vztahu mezi státem, samosprávami, projektanty a stavebníky. Zaznělo to na odborném diskusním setkání Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), které se věnovalo aktuální podobě novely, jejímu harmonogramu a praktické implementaci.
Diskusi moderoval Marcel Soural, člen správní rady ARTN, zakladatel a předseda představenstva investiční skupiny Trigema. Pozvání do panelu přijali Hana Landová, vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona, Pavel Kryštof, náměstek ministryně pro místní rozvoj ČR, a František Korbel, partner HAVEL & PARTNERS. Cílem setkání bylo představit, kam se mají v novém systému přesunout kompetence, jak se má povolovací řízení zrychlit a kdo za něj ponese odpovědnost.
Podle Františka Korbela novela vychází z několika základních cílů. Má otevřeněji podpořit stavební rozvoj a potřeby lidí, vytvořit jednotnou státní stavební správu s integrací části dotčených orgánů, posílit roli samospráv v plánování a rozvoji a uvolnit některé požadavky hmotného stavebního práva. Současně má zjednodušit a zrychlit povolování, lépe rozlišovat význam jednotlivých chráněných zájmů, sjednotit prováděcí předpisy a přesněji rozdělit odpovědnost mezi stavební úřady, projektanty a autorizované inspektory.
„Novela stavebního zákona podle mého názoru poprvé otevřeně pracuje s tím, že stavební rozvoj, bydlení, práce a podnikání jsou legitimní potřeby společnosti. Dosavadní úprava chránila především jednotlivé veřejné zájmy, například v oblasti životního prostředí nebo památkové ochrany, ale samotný rozvoj území jako veřejný zájem v ní nebyl dostatečně silně vyjádřen.“, uvedl ve své prezentaci František Korbel, partner Havel & Partners.
Na setkání zaznělo, že novela se po skončení druhého čtení v Poslanecké sněmovně nachází ve fázi stabilizovaného textu. Účinnost zákona je plánována od 1. ledna 2027. Reforma stavební správy má ale nabíhat postupně. Rok 2027 má být přechodným obdobím, během něhož se budou původní stavební úřady řídit novými pravidly. Nový systém stavební správy má začít plně fungovat od 1. ledna 2028.
Postupný náběh má zmírnit dopady reformy na stavební úřady i jejich zaměstnance. Podle Pavla Kryštofa nebude rozhodující pouze přijetí samotného zákona, ale také příprava rozpočtu, organizační struktury, vedení nového úřadu, prostorového zajištění, používaného softwaru a metodické podpory pro úředníky.
„Jde o jednu z největších reforem státní správy za poslední roky. Právě proto je účinnost jednotlivých kroků nastavena postupně, aby změna nepřišla jako jeden tvrdý náraz na úředníky, obce ani stavebníky,“ rozptyloval případné obavy Pavel Kryštof, náměstek ministryně pro místní rozvoj ČR.
Jedním z hlavních témat debaty byl vznik Úřadu rozvoje území České republiky. Ten má zastřešit novou strukturu stavební správy a převzít část kompetencí, které jsou dnes rozděleny mezi větší počet stavebních úřadů a dotčených orgánů. Současná soustava 626 stavebních úřadů má být nahrazena strukturou 205 stavebních úřadů pro obce s rozšířenou působností a 14 krajských pracovišť.
S touto změnou souvisí návrat k principu integrovaného povolování, který byl v debatě shrnut jako „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Součástí nového modelu má být omezení samostatných závazných stanovisek a přesun části agend dotčených orgánů přímo do stavební správy. Podle prezentovaných informací má zůstat zachováno pět typů závazných stanovisek pro vybrané zvlášť závažné situace, například v oblasti životního prostředí, státní památkové péče, požární ochrany nebo EIA.
Vedle institucionální změny se diskuse zaměřila také na digitalizaci stavebního řízení. Ta má probíhat paralelně s reformou stavební správy. Cílem je připravit nové softwarové řešení k 1. lednu 2029, přičemž do roku 2030 má fungovat paralelní režim. V debatě zároveň zaznělo, že problém českého stavebního řízení není pouze digitální, ale také strukturální. Samotná digitalizace proto podle panelistů nestačí bez jasnější metodiky, jednotnějšího řízení a změny organizace stavební správy.
„České stavební řízení netrpí pouze digitálním problémem, ale problémem strukturálním. Pokud se pouze zdigitalizuje složitý a roztříštěný systém, výsledkem nebude skutečné zjednodušení, ale jen přesun papírového chaosu do elektronického prostředí,“uvedla Hana Landová, vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona.
Významnou praktickou změnou má být také přesnější rozdělení odpovědnosti mezi stavební úřad a autorizovanou osobu. Novela má podle vystupujících jasněji vymezit, co má kontrolovat stavební úřad a co má zůstat odpovědností projektanta či jiné autorizované osoby. Tento posun má snížit objem dokumentace přezkoumávané úřadem a omezit situace, kdy stavební úředník přebírá odpovědnost za technické detaily projektu, které mají být primárně řešeny odbornou osobou.
Z pohledu developmentu a investičního prostředí byla diskutována také otázka hromadného bydlení. Jako stavba pro hromadné bydlení je vnímaný projekt nad 10 tisíc m2 hrubé podlahové plochy, který má převažující funkci bydlení. Nově návrh počítá s jeho zařazením mezi vyhrazené stavby ve veřejném zájmu. Takové stavby by měly být podle diskutovaného návrhu povolovány centrálním úřadem v jediném stupni, přičemž v jednom řízení má dojít k posouzení všech relevantních zájmů.
„Zařazení větších bytových projektů mezi vyhrazené stavby má potenciál výrazně zrychlit povolování klíčové infrastruktury pro bydlení. V jednom integrovaném řízení mají být posouzeny všechny relevantní veřejné zájmy, přičemž případné spory budou nadále podléhat soudnímu přezkumu,“ doplnil k otázce právní ochrany František Korbel, partner Havel & Partners.
Debata se dotkla i role obcí a územního plánování. Na setkání zaznělo, že obce a kraje mají v samostatné působnosti zpracovávat, pořizovat, schvalovat a vydávat územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci a územní opatření. Větší význam tak má mít kvalita územních plánů a předvídatelnost pravidel v území. Současně bylo diskutováno, že novela má omezit některé ex post nástroje blokování staveb po podání žádosti.
Podle diskutujících novela nemá být vnímána pouze jako nástroj pro velké developerské projekty. V debatě zaznělo, že změny se mají dotknout také menších staveb, rekonstrukcí a běžné stavební agendy. Vedle velkých projektů má novela přinést i omezení některých administrativních úkonů, které dnes zatěžují stavební úřady.
Odborné setkání ARTN ukázalo, že úspěch novely bude záviset nejen na jejím finálním schválení, ale především na praktickém zvládnutí jejího náběhu. Pro stavebníky, projektanty, developery i veřejnou správu bude klíčové, zda se podaří nastavit jednotnou metodiku, zajistit kapacity nové stavební správy a převést legislativní změnu do srozumitelné a předvídatelné praxe.
Do fotogalerie z diskuzního setkání je možné nahlédnout ZDE.
