Problematika sociálního bydlení a její uspokojivé vyřešení je otázkou nejen pro politiky a sociální pracovníky. Přímo se dotýká i komerční sféry, která kvůli selhávání sociální politiky státu i obcí často nahrazuje její funkce a doplácí na ni. Zjednodušování na tzv. obchod s chudobou je odváděním pozornosti.
Pokud je pro soukromé subjekty možné na sociálním bydlení bohatnout a parazitovat, proč tak nečiní samy a seriózně obce či organizace státu? Zcela jako „kocourkovské řešení“ působí provedená privatizace obecních bytů za nízké ceny a plány nové a drahé výstavby bytů nových.
Mnoho let připravovaný zákon o sociálním bydlení není díky neustále se měnící podobě možné seriozně připomínkovat.1 Z doposud zveřejňovaných verzí však vyplývalo, že zákon je značně zpolitizován a není dobře zpracován. Pro jeho konečnou verzi a její úspěšnost je důležité, aby bylo splněno několik náležitostí:
- Nesmí být vymezen příliš široce a cílová skupina musí být přesně určena. Musí v ní být lidé, kteří jsou k bydlení kompetentní, ale nemají z objektivních důvodů možnost dosáhnout na komerční nájem. Lidem, kteří jen parazitovali na systému, opakovaně zklamávali, by sloužit neměl. Příliš široce či neurčitě vymezená cílová skupina povede ke zhroucení přetíženého systému, protekci a korupci.
- Musí být jasně uvedena možnost způsobu ukončení bydlení v sociálním bytě, nutnost speciální úpravy vyklizení bytu v ObčZ.
- Musí být obsažena motivace sociální nájem opustit a uvolnit dalším; špatné nastavení může vést ke snaze stále většího množství občanů se do systému dostat a neopustit jej.
- Musí být předem zpracována analýza nákladů na státní a komunální rozpočty, což zatím chybí; není zcela jasné, jak se bude sociální bydlení financovat.
- Zákon nesmí nikterak poškozovat oblast tržního bydlení a komerční výstavby; omezovat kompetence obcí; zároveň by systém měl obce motivovat sociální bydlení provozovat, ale také chránit a řádně o něj pečovat.
- Byty v systému sociálního bydlení by neměly být segregovány v omezených lokalitách; sociální bydlení by měl být systém využívající část bytového fondu.
Není žádný spor o to, že sociální bydlení potřebujeme. Přijetí špatně nastaveného systému však může znamenat rozvrat stávajícího bytového prostředí, přinést značné finanční ztráty, ale i poškození morální. Přitom by nemuselo pomoci těm skutečně potřebným.
Jiří Pácal
1 Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) s výhradami podepsala návrh zákona o sociálním bydlení 1. 2. 2017.
