Advokáti z KPMG Legal hodnotí významnou novelu stavebního zákona, která začne platit příští rok. Její autoři si slibují jednodušší proces výstavby. Bude tomu ale skutečně tak?
Prvního ledna příštího roku nabude účinnosti významná novela stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ve sbírce zákonů ji najdeme pod číslem 225/2017 Sb. a její autoři předpokládají, že zjednoduší i zrychlí územní a stavební řízení.
Jednoznačnou změnu k lepšímu by novela měla přinést pro drobné stavebníky. Od ledna bude například možné tzv. na ohlášení stavět rodinné domy bez omezení zastavěné plochy. Dosud lze tímto zjednodušeným způsobem stavět rodinné domy pouze do sto padesáti metrů čtverečních zastavěné plochy. Pro realizaci větších rodinných domů je nezbytné získat plnohodnotné územní rozhodnutí a stavební povolení, což často bývá administrativně a časově náročné. Dále dojde k úlevám u některých drobných staveb, jako jsou bazény či skleníky do čtyřiceti metrů čtverečních. Ty bude možné zřizovat zcela bez formalit, pokud budou stát nejméně dva metry od hranice pozemku. V zastavěném území obcí si na vlastním pozemku též postavíme bez papírování až dva metry vysoký plot, pokud nebude hraničit s veřejnou komunikací nebo prostranstvím.
Zajímavá vylepšení čekají i developery a další velké stavebníky. Především jim je určena novinka v podobě možnosti sloučit územní a stavební řízení i proces posuzování vlivů na životní prostředí, je-li u daného záměru vyžadován, do jednoho společného řízení. To by dle názoru zákonodárců mělo zjednodušit a urychlit výstavbu zejména průmyslových, rezidenčních a infrastrukturních projektů. Výsledkem takového společného řízení bude vydání jednoho společného povolení, a to i pro celý soubor staveb najednou.
Jak jsme již zmínili, půjde o variantu danou stavebníkům na výběr, nikoliv o povinnost – i nadále bude možné vést jednotlivá řízení odděleně jako doposud. V této souvislosti zůstává otázkou, zda a jak často budou stavebníci variantu společného řízení v praxi využívat. Důvodem je zejména objem dokumentace. V případě oddělených řízení lze totiž většinu připomínek dotčených orgánů a účastníků vypořádat už v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí či v územním řízení. V této fázi dokumentace zamýšleného záměru ještě není tak detailní jako ve stavebním řízení, a je tedy snazší a levnější ji upravit. Dokumenty odevzdávané pro společné řízení musí naproti tomu svým obsahem odpovídat i projektu pro stavební řízení, tedy být již od počátku mnohem podrobnější. Pokud pak během společného řízení bude potřeba dokumentaci upravit (což lze zejména u větších projektů téměř s jistotou očekávat), může to být náročnější a dražší, než kdyby probíhala jednotlivá řízení odděleně.
Zákonodárci předpokládají, že si stavebníci dovedou sami nejlépe zhodnotit, kdy se jim vyplatí riskovat větší náklady na přípravu a úpravy dokumentace pro společné řízení s vidinou rychlejšího zahájení stavebních prací, a tedy i rychlejšího dokončení jejich záměru. Bude zajímavé sledovat, kterou variantu budou developeři v praxi upřednostňovat.
Některé zaváděné novinky však zdaleka nevyvolávají jen pozitivní ohlasy. Novela totiž ruší právo spolků (podle dřívější právní terminologie „občanských sdružení“) účastnit se při splnění zákonných podmínek územních a stavebních řízení. Spolky se sice i nadále budou moci zapojit do procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), to se však provádí jen u některých typů staveb.
S uvedenou změnou se pojí naděje některých poslanců na urychlení výstavby zejména dopravní infrastruktury. Z druhé strany se však na tuto změnu snáší výrazná kritika, neboť hrozí riziko, že bez kontroly ze strany široké veřejnosti prostřednictvím účasti spolků budou nově povolované stavby necitlivé vůči životnímu prostředí. Toto riziko je uváděno jako obzvláště vysoké zejména u středně velkých staveb různých hal, garáží, parkovišť či obchodů, které – na rozdíl od velkých infrastrukturních a průmyslových projektů – zpravidla nepodléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí.
Kromě toho je zrušení práva účasti spolků v územních a stavebních řízeních dle některých názorů i v rozporu s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Příslušná část novely tak míří na základě žaloby podané skupinou senátorů k Ústavnímu soudu, který má nyní otázku zrušení či zachování účasti spolků v těchto řízeních ve svých rukách.
Povede tedy aktuální novela stavebního zákona skutečně ke zjednodušení výstavby? U malých staveb od zahradních bazénů po rodinné domy nepochybně ano. Zda tomu tak bude i u developerských projektů a průmyslové či dopravní infrastruktury, ukáže až praxe. A to do značné míry nezávisle na tom, jak se ke kritizované části novely postaví Ústavní soud.
Radim Kotlaba, Counsel a Lucián Staněk, Advokát, KPMG Legal
Článek vyšel v magazínu KPMG Česká republika Marwick v listopadu 2017 | www.marwick.cz
