Cestovní ruch může být klíčem k další prosperitě českého pohraničí, které se dodnes potýká s následky útlumu tradičního průmyslu. Příkladem je Lipno nad Vltavou, kde na každou korunu obecních investic připadlo devět korun ze soukromého sektoru. Aby podobný model fungoval i v dalších horských střediscích, je podle odborníků nezbytná dlouhodobá strategie, celoroční turistický provoz a kvalitní infrastruktura. Významnou překážkou však zůstávají složité povolovací procesy. Situaci by měla zlepšit schválená novela stavebního zákona, jejíž hlavní ustanovení nabydou účinnosti v lednu 2027. Vyplývá to z diskusního setkání Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, pořádaného ve spolupráci s Asociací horských středisek ČR.
České pohraničí potřebuje nové ekonomické příležitosti
České pohraničí poznamenalo poválečné vysídlení německého obyvatelstva a zánik mnoha průmyslových podniků po roce 1989. Podle architekta Martina Krupauera, spoluzakladatele ateliéru A8000, lze část někdejších Sudet vnímat jako rozsáhlý brownfield. Atraktivní horská krajina nabízí potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Ten však musí přinášet užitek i místním obyvatelům.
Podle studie KPMG, citované Asociací horských středisek ČR (AHS), je na provoz horských středisek navázáno asi 45 tisíc pracovních míst. V některých obcích představuje cestovní ruch až čtvrtinu zaměstnanosti a do veřejných rozpočtů podle studie přináší kolem 13 miliard korun ročně.
Dvě turistické sezony vyžadují chytré hospodaření s vodou
Horská střediska potřebují pro stabilní provoz silnou letní i zimní sezonu, které doplní aktivity na jaře a na podzim. Zatímco letní sezona stojí na turistice, cyklistice a dalších rekreačních aktivitách, pro zimní provoz je rozhodující dostatek sněhu. S klimatickou změnou proto roste význam technického zasněžování, které pomáhá zajistit předvídatelnější začátek lyžařské sezony.
Podle ředitele AHS Libora Knota kolem zasněžování panuje řada mýtů. Sněžná děla při běžném provozu vyrábějí sníh rozprašováním vody do dostatečně chladného vzduchu, bez přidávání chemických látek. Vodu pro zasněžování mohou zajišťovat akumulační nádrže, naplňované v období vyšších průtoků. Omezují tak odběry z horských toků v zimě a některé lze v létě využívat ke koupání či rekreaci.
„Dnes už není otázkou, zda technicky zasněžovat, ale jak to dělat co nejšetrněji. Akumulační nádrže nám umožňují efektivněji hospodařit s vodou a zároveň vytvářet stabilnější podmínky pro zimní sezonu,“ vysvětluje Knot.
Podle AHS je v Česku přibližně 40 akumulačních nádrží pro zasněžování, které pokrývají méně než třetinu potřebného objemu vody. Rakousko jich má kolem 420. Výstavbu dalších nádrží podle provozovatelů komplikuje náročné povolování.
Novela stavebního zákona má usnadnit investice
Změnu má přinést schválená novela stavebního zákona. Její hlavní ustanovení nabydou účinnosti v lednu 2027, nové uspořádání územní stavební správy bude následovat v lednu 2028. Podle Františka Korbela, partnera HAVEL & PARTNERS, novela posiluje význam hospodářského rozvoje, bydlení a veřejné infrastruktury jako veřejných zájmů a má usnadnit koordinaci stavebního řízení s ochranou přírody.
„Novela vychází z principu, že rozvoj a ochrana veřejných zájmů nemusí stát proti sobě. Pokud lze stavbu povolit s přiměřenými podmínkami nebo kompenzačními opatřeními, mělo by mít takové řešení přednost před jejím zamítnutím,“ vysvětluje Korbel.
Pro investory i samosprávy by změny měly znamenat předvídatelnější prostředí při přípravě rozvojových projektů. Neznamenají však automatické upřednostnění výstavby před ochranou přírodních hodnot.
Lipno ukazuje multiplikační efekt veřejných investic
Jako příklad dobré praxe uvedl Krupauer Lipno nad Vltavou. Obec po roce 1989 vsadila na celoroční cestovní ruch a začala budovat infrastrukturu v době, kdy se soukromí investoři ještě obávali návratnosti. Z veřejných prostředků proto financovala inženýrské sítě i první sedačkovou lanovku.
„Turistickou infrastrukturu musíme v horských obcích chápat stejně jako vodovod nebo kanalizaci. Teprve když vytvoříme podmínky pro její fungování, mohou začít přicházet další soukromé investice,“ říká Krupauer.
Krupauer na setkání vyčíslil obecní investice od roku 2000 na přibližně 356 milionů korun a soukromé na 3,2 miliardy. Na jednu korunu obecních investic tak připadlo devět korun soukromých, což ilustruje multiplikační potenciál počátečních investic do infrastruktury.
Z rozvoje Lipenska by mohly těžit také sousední Loučovice, vzdálené pouhé dva kilometry od Lipna, kde po zániku papírenského průmyslu zůstaly v centru obce rozsáhlé brownfieldy. Jejich oživení spolu s rozvojem vodních sportů na Vltavě může přinést nové pracovní příležitosti.
Trigema připravuje v Rokytnici investice za 6,5 miliardy korun
Zatímco na Lipně stála na počátku rozvoje iniciativa samosprávy, v Rokytnici nad Jizerou přichází s rozsáhlými investičními plány soukromý developer. Skupina Trigema, známá mimo jiné pražskými projekty Lihovar na Smíchově či Fragment v Karlíně, zde před několika lety získala místní lyžařské areály. Jak na diskusním setkání představil ředitel akvizic Trigema Development Daniel Jedlička, společnost nyní připravuje deset rozvojových projektů v předběžné hodnotě 6,5 miliardy korun.
Jedním z hlavních záměrů je přeměna bývalé textilní továrny na pětihvězdičkový wellness hotel s přibližně 150 pokoji, který by měl vytvořit kolem 150 pracovních míst. Trigema dále plánuje obytný soubor Krkonošská vesnice s přibližně 220 byty a dalších 38 služebních bytů pro zaměstnance hotelu a skiareálu. Součástí plánů je také rozšíření nabídky služeb a výstavba parkovacího domu pro přibližně 350 automobilů. Ten by měl zahrnovat akumulační nádrž, která by v zimě poskytovala vodu pro technické zasněžování a v létě sloužila jako přírodní koupaliště.
„Při rozvoji horské destinace se nemůžeme soustředit jen na jednotlivé hotely nebo skiareály. Musíme přemýšlet o fungování celého města, jeho infrastruktuře, veřejném prostoru a službách pro místní obyvatele i návštěvníky,“ uvádí Jedlička.
Trigema proto uvažuje také o netradičním řešení dopravy. Pod pracovním názvem Metro Rokytnice představila koncept podzemní dráhy, která by po vzoru rakouského Serfausu propojila centrum města se skiareálem Horní Domky a pomohla omezit automobilovou dopravu. Zatím však jde pouze o ideový návrh, jehož technická proveditelnost ani náklady nebyly ověřeny. Případná investice do podzemní dráhy proto není zahrnuta do zmíněných 6,5 miliardy korun.
Investice do horských středisek mohou pomoci celým regionům
Příklady Lipna a Rokytnice ukazují, že rozvoj horských středisek může vycházet jak z iniciativy samosprávy, tak ze soukromého sektoru. Zásadní je však dlouhodobá strategie, která jednotlivé investice propojí a umožní využít jejich potenciál ve prospěch celého mikroregionu. Schválená novela stavebního zákona může některé překážky odstranit, sama o sobě ale prosperitu horským obcím nezajistí. Rozhodující bude, zda se veřejné a soukromé investice podaří skloubit tak, aby jejich přínos pocítili také místní obyvatelé.
„Lipno je důkazem, že i relativně malá obec může dobře promyšlenými investicemi nastartovat rozvoj celého regionu. Nejde ale jen o to, kolik nových hotelů nebo apartmánů vznikne. Důležité je, jestli díky tomu budou mít místní lidé práci, lepší služby a důvod v regionu zůstat. Právě v tom vidím největší příležitost pro další rozvoj českých horských oblastí,“ uzavírá Marcel Soural, člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a zakladatel skupiny Trigema, který diskusní setkání moderoval.
