Přihlásit se k odběru newsletteru

Vyjádření ARTN na otázky týkající se odložení plateb nájemného u bytů.

V jaké pozici jsou teď pronajímatelé? Jak zásadní je pro ně, když lidé nemají na placení nájemného a chtějí tedy splátky posunout?

Zisky z pronájmu bytů jsou relativně nízké. Navíc nyní chybí pronajímatelům jistota, že po skončení ochranné doby budou jejich pohledávky za nájemci dobytné. Je důležité si uvědomit, že pronajímatelé ručí svým věřitelům, zejména bankám, pronajímanou nemovitostí, tedy obvykle veškerým svým majetkem. Oproti tomu nájemci ručí pronajímatelům částkou odpovídající jedné měsíční platbě. Návrh zákona přitom nájemcům umožňuje odklad plateb nájemného až po dobu šesti měsíců, tzn. po dobu, která několikanásobně překračuje výši jistoty poskytnuté nájemcem pronajímateli.

V praxi se tedy bude běžně stávat, že domácnosti v nájmu si nebudou odložené nájemné či jeho část spořit stranou a v okamžiku, kdy budou povinny odložené nájemné splácet, tak finanční prostředky na jeho úhradu prostě k dispozici mít nebudou a pronajímateli zbyde pouze jistota ve výši jednoměsíční platby. Pronajímatelé však budou muset hradit své závazky i v době, kdy bude docházet k výpadku plateb nájmů. Týká se to např. oprav a již zahájených rekonstrukcí, revizí a odstraňování závad, správy nemovitostí, u bytů v bytovém spoluvlastnictví příspěvků do rezervních fondů. Toto odložení jen zvýší nestabilitu a tím sníží již tak nízký zájem investorů o bytový nájemní development.

Kdo je v Česku primárně majitelem pronajímaných bytů – jsou to firmy nebo fyzické osoby? Kolika lidí – majitelů nemovitostí – se odhadem situace týká?

V České republice je celkově pronajímáno přes milion bytů a pouze několik jednotek tisíc z nich pronajímají velké firmy. Odhadujeme, že právnické osoby vlastní cca 25 % z celkového počtu pronajímaných bytů, a jen naprosté minimum z nich jsou velké firmy – jedná se o výjimky. Majiteli pronajímaných bytů jsou u nás především fyzické osoby. Pouze v centrech velkých měst, jako např. v Praze, vlastní bytové domy obchodní společnosti či fondy.

Myslí vláda – potažmo stát – i na pronajímatele nemovitostí? Jaké pomoci můžou aktuálně využít? Na koho a jak se případně obrátit?

Věříme, že vláda pochopila situaci pronajímatelů. Vydali jsme několik stanovisek, které pozici majitelů nemovitostí popisuji. Doufáme, že naše vláda nebude chtít majitele poškodit a bude prosazovat spravedlivé řešení. Současný návrh je snadno zneužitelný i těmi, kteří pomoc nepotřebují. I majitelé mají své závazky, které musí plnit. Je škoda, že vláda nevyužila možnost tento řešit problém prostřednictvím příspěvku na bydlení.

Nehrozí, že se pronajímatelé dostanou kvůli výpadků příjmů z nájmů do druhotné platební neschopnosti? Co pak mají dělat, na koho se obrátit?

Pronajímatelé se mohou dostat v důsledku výpadků příjmů z nájmů do druhotné platební neschopnosti, například v důsledku závazků, na které se úvěrové moratorium nevztahuje, jako jsou např. platby spojené s údržbou a opravami nemovitostí. Navrhovaný zákon může mít na trh i jiné dopady. V první řadě může dojít v důsledku výpadku příjmů k omezení investic do nemovitostí, týkající se výstavby nových nemovitostí nebo údržby a oprav stávajících nemovitostí. Toto omezení investic pak může negativně dopadnout na oblast stavebnictví. Také může způsobit, že pronajímatelé z obavy o případnou nedobytnost svých pohledávek aktuálně volné byty na trh vůbec nedají a budou s jejich nabídkou čekat až do ukončení platnosti navrhovaných omezení.

Pronajímatelé podle mého názoru cítí velké zklamání, protože namísto podpory nájemního bydlení deklarované v Koncepci státní bytové politiky se stát dopustil nespravedlnosti a zásahu do vlastnických práv.

Celý článek k přečtení zde:

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/koronavirus-v-cesku-financni-poradna-najemi-bydleni-majitele-nemovitosti_2004150640_ace