V ČR roste zájem o vkládání nemovitostí do svěřenských fondů. Těch je nyní evidováno přes 1600, přičemž ve zhruba každém sedmém je vložený nějaký nemovitý majetek. Největší počet vkladů nemovitého majetku do svěřenského fondu se týká domů, bytů a pozemků na území Prahy. Vyplývá to z analýzy dostupných dat katastru nemovitostí společnosti Norfolk Asset Management, jež se zabývá zakládáním a správou svěřenských fondů.


V katastru nemovitostí je podle analýzy Norfolku v pozici vlastníků majetku evidováno 227 svěřenských fondů, do nichž se v posledních šesti letech uskutečnilo 450 vkladů nemovitého majetku.

„Jeden zápis vkladu majetku do katastru se přitom může týkat několika různých nemovitostí. Pokud se totiž uskuteční zápis nemovitostí v rámci jednoho katastrálního území a mezi stejnými smluvními stranami, lze tímto jedním úkonem zapsat větší množství nemovitostí najednou. Skutečný počet nemovitostí, které byly vloženy do svěřenských fondů, tak může být ve skutečnosti několikanásobně větší, než je aktuální počet zápisů,“ uvedl jednatel Norfolku Filip Soukup.

Nejvíce zápisů vkladů nemovitého majetku do svěřenských fondů bylo v Praze. Od roku 2014 eviduje katastr nemovitostí za toto území přes 90 takových zápisů. Ve Středočeském kraji bylo 57 vkladů do svěřenského fondu, v Jihomoravském kraji 52 vkladů. Na opačném chvostu tabulky se pak nachází Vysočina (deset zápisů), Karlovarský kraj (devět) a Pardubický kraj (čtyři).

V roce 2014 evidoval katastr nemovitostí za celou ČR pouze 14 vkladů nemovitého majetku do svěřenského fondu, rok poté už to bylo třikrát více. Loni pak bylo více než 140 vkladů nemovitostí do rukou svěřenských správců. Rostoucí počet vkladů nemovitostí do svěřenských fondů naprosto kopíruje všeobecný zájem o svěřenské fondy. Každým rokem se jich doposud založilo více než v roce předcházejícím, dodal Soukup.

Důvody, které vedou majitele nemovitostí k tomu, že je vyčlení do svěřenského fondu, mohou být podle Soukupa různé. „Nejčastěji v těchto případech jde majitelům nemovitostí o ochranu a dlouhodobou správu rodinného či firemního majetku, k zachování důvěrnosti informací o majetku nebo bezpečnému a stabilnímu strukturování budoucího předávání majetku v rodině a zabránění rozmělnění rodinného jmění,“ upozornil.

Vedle ochrany majetku řeší fondy dědictví i charitu. Podle dat společnosti Svěřenské fondy a trusty je téměř 70 procent svěřenských fondů založeno za účelem ochrany majetku rodiny proti vnějším hrozbám. Zhruba polovina nově založených fondů řeší také dědictví v komplikovaných rodinách. Třetina pak řeší předávání firmy z jedné generace na druhou a pětina péči o zdravotně postižené děti, finančně nezodpovědné potomstvo či charitativní účely.

Například v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých tehdejších firem Agrofert a SynBiol premiér Andrej Babiš (ANO).