Část českých měst by chtěla jasná pravidla i regulaci krátkodobých pronájmů bytů přes firmu Airbnb. Hlavně v Praze roste počet stížností na klienty podobných sdílených ubytovacích služeb.

Stát připravil zákon upravující tyto služby, který je nyní v připomínkovém řízení. Také Evropská komise, nadnárodní orgán EU, vyzvala společnost ke sladění smluvních podmínek s unijními předpisy a jasnějšímu informování klientů o cenách.


Americká firma Airbnb, od jejíhož vzniku uplyne letos 11. srpna deset let, má po celém světě 4,85 milionu nabídek ubytování. Řada českých měst na dotaz ČTK uvedla, že v souvislosti s touto službou nezaznamenala problémy. Jiná je ale situace v Praze. V Česku pronajímá Airbnb asi 11 000 bytů a pokojů, z toho jen v Praze podle čísel firmy přes 3000. Na přenocováních turistů v Praze má společnost podíl 14,7 procenta, což je více než v Londýně či Berlíně.

Podle radnice Prahy 1 přibývá stížností na klienty Airbnb. V minulosti pražští radní kritizovali třeba nárůst hluku v bytových domech i zvýšení nákladů domů na provoz v souvislosti s přílivem turistů. Radnice se podle mluvčí Prahy 1 Veroniky Blažkové pokouší problém řešit, počty kontrol nicméně činí pouze desítky za rok. Radnice na jejich základě vypověděla několik nájmů obecních bytů. „Z výsledků kontrol je zřejmé, že ve většině případů neposkytují tyto služby samotní vlastníci bytových jednotek, nýbrž podnikatelské subjekty, které se ubytovacími službami zabývají,“ uvedla mluvčí.

Pronajímání bytů přes Airbnb pociťuje jako vznikající problém i radnice v jihomoravském Mikulově. Starosta Rostislav Koštial (ODS) by byl rád, kdyby stát vytvořil pro tyto služby pravidla. Majitelé bytů pronajímaných přes zmiňovanou službu se podle něj například vyhýbají placení daní. „Nejenže neplatí daně, ale zatěžují město. Maximálně zaplatí roční poplatek za odpad, ale když přijede turista na týden či víkend, vyprodukuje odpadu mnohem víc. Zavazí také se zaparkovaným autem,“ řekl.

Vymáhání poplatku za ubytování a daně z příjmu je jedním z problémů se sdíleným ubytováním. Hospodářské noviny dnes uvedly, že finanční správě se podařilo získat informace o ubytovatelích, na základě nichž chce prověřit, zda platí daně. Údaje poskytne pražskému magistrátu, aby mohl vymáhat ubytovací poplatek. Podle vládní studie by stát mohl jen od pražských pronajímatelů bytů přes Airbnb ročně vybrat přes 460 milionů korun.

Službu Airbnb, původně zprostředkovávající kontakty mezi koncovými spotřebiteli, nyní podle evropské komisařky pro ochranu spotřebitele Věry Jourové stále více využívá k nabídce svých služeb i běžný turistický byznys. Právě to je důvodem, proč platforma nedávno dostala od komise čas do konce srpna, aby své působení uvedla do souladu s evropskými spotřebitelskými pravidly, uvedla Jourová.

„Evropa nereguluje a ani nechce regulovat vztahy spotřebitel-spotřebitel, a pokud vím, nedělají to ani státy,“ řekla. V případech, kdy služba jen zprostředkovává kontakt mezi soukromými osobami, totiž podle Jourové není jedna ze stran ve výrazně slabší pozici než ta druhá. Situace se ale mění ve chvíli, kdy uživatel platformy využívá službu běžného hotelu či penzionu, který se také na Airbnb rozhodl inzerovat.

Vůči on-line službám zprostředkovávajícím přes internet ubytování v soukromí v posledních letech postupně přitvrzuje radnice v nizozemském Amsterdamu. Nyní může tamní majitel pronajmout svůj byt či dům nejvýše čtyřem lidem současně a to maximálně na 60 dní. Od ledna příštího roku se tato doba ještě o polovinu zkracuje.

Německý Berlín roku 2016 zavedl přísný režim, kdy lidé mohli krátkodobě pronajímat pouze jednotlivé pokoje v bytě, v němž sami žili. Celé nemovitosti až na výjimky takto pronajímat vůbec nemohli. Nevedlo to však ke zpomalení růstu cen nájmů ani k zastavení růstu zmiňované služby. Od letoška proto město zkouší v podstatě opačný přístup – namísto represí přišla možnost svůj byt jednoduše pronajmout. Jednodušší ale má být krátkodobý pronájem pro běžné občany, zatímco tvrději chce Berlín postupovat vůči lidem, kteří pronajímají třeba deset nebo 20 bytů najednou.