Pražští radní v úterý 26. června nepřijali usnesení týkající se novelizace Pražských stavebních předpisů z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Novela se týká zejména požadavku na proslunění bytů, který dnes brání tomu, aby mohly opět vznikat čtvrti jako Vinohrady nebo Dejvice. Jednání se odsouvá na červenec.


„Novelou bychom zjednodušili bytovou výstavbu a to přeci by měl být společný zájem všech, kdo to s rozvojem města myslí vážně. Absolutně proto nechápu postoj Zelených, Starostů, ale i některých radních z ČSSD, kterým je očividně zjednodušení bytové výstavby zcela ukradené. Materiál znovu předložím na následujícím jednání,“ říká primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Z 57 pražských městských částí podalo připomínku 8. Z toho jen jedna byla zásadní.

„Dnes musí stavba splňovat absurdní podmínku, aby 1. března dopadaly přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Stavebníci jsou tak nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Proto se snažíme tyto absurdity odstraňovat,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Byty, které nevyhovují předpisu, se pak kolaudují a prodávají jako ateliéry. Ty se však úspěšně prodávají a posléze slouží k bydlení, což dokazuje, že pro obyvatele hrají při koupi důležitější roli jiná hlediska, než je oslunění. Důležitější je denní osvětlení, výhled nebo paradoxně i severní orientace, díky níž se byty v létě nepřehřívají.

„Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život, nechceme se vrátit zpátky do 19. století. Norma proslunění to ale nepřináší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město,“ pokračuje Boháč.

Daleko podstatnější je požadavek na denní osvětlení. Dobře osvětlené mohou být však i byty, kam slunce přímo nedopadá. Bydlení v méně prosluněném bytě, než stanovuje norma, neznamená žádné zdravotní riziko. Neexistují odborné studie, které by dokládaly zdravotní benefity vyššího proslunění bytu.

Jak vyplývá z rešerše IPR, kromě Česka a Slovenska norma nikde jinde v této podobě neplatí. Například v Nizozemsku, Německu či Dánsku se proslunění neposuzuje, určující je pouze denní světlo.