Ceny bydlení, například nájemného, ceny elektřiny, plynu, tepla a vody zůstanou hlavním inflačním faktorem i nadále. Nájemné poroste kvůli zvyšujícím se cenám nemovitostí. Uvedli to analytici, které dnes ČTK oslovila. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelské ceny v červenci zrychlily meziroční růst na 2,9 procenta z červnových 2,7 procenta. Nájemné za bydlení bylo o čtyři procenta vyšší než před rokem, elektřina podražila o 10,4 procenta, plyn o 3,6 procenta a vodné a stočné o 2,6 procenta.

Bydlení, které dnes vytváří zhruba polovinu inflace, zůstane hlavním inflačním faktorem i nadále. I proto nebude návrat inflace k cíli ČNB až tak snadný a už vůbec ne brzký,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Dlouhodobý inflační cíl centrální banky jsou dvě procenta.

Nájemné se sice zvýšilo v průměru o čtyři procenta, podle Dufka jsou ovšem v tomto průměrném údaji skryté výrazné rozdíly v jednotlivých krajích a městech. „Růst nájmů s odstupem času odráží rostoucí ceny nemovitostí, které se pro část zájemců o bydlení staly nedostupnými. O to více se pak zvyšuje poptávka po nájemním bydlení, které v Česku vlastně stále až tak rozvinuté není,“ doplnil Dufek.

Podle údajů poradenské společnosti KPMG žilo v roce 2015 v Česku v nájmu 22 procent lidí. Například na Slovensku to bylo 11 procent, v Polsku 16 procent, v Maďarsku 13 procent. Naopak nejvyšší podíl byl ze srovnávaných evropských zemí ve Švýcarsku (55 procent) a v Německu (48 procent).

Ceny nájemného sice rostou, čtyřprocentní meziroční růst však není nic astronomického, pokud zbytek cen bez nájemného roste tempem 2,7 procenta ročně. Na vrcholu hospodářského cyklu rostou ceny nemovitostí vždy nejrychleji,“ sdělil analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Podle Dufka nelze očekávat, že by se v dohledné době pro domácnosti zlepšila situace také v případě cen energií a vody. „Dost velkou neznámou zůstává cena elektrické energie, která se odvíjí od cen silové elektřiny elektřiny na německém trhu. Vzhledem k měnící se struktuře její výroby není jasné, kam ještě mohou vyšplhat,“ podotkl Dufek.

Analytik společnosti BH Securities Štěpán Křeček doplnil, že vlastníci nemovitostí zjišťují, že ceny nájemného jsou vzhledem k cenám nemovitostí relativně nízké, a proto je zvyšují. „Do budoucna lze očekávat, že se růst cen nájemného nezastaví, dokud se budou ceny nemovitostí zvyšovat. Ke snížení tempa růstu cen nájemného by pomohlo, kdyby se zvýšila nabídka bytů na realitním trhu. Bytová výstavba ve větších městech však vázne kvůli špatným stavebním předpisům, které neúměrně prodlužují stavební řízení,“ uvedl dále Křeček.

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte vzrostly loni ceny bytů v Česku meziročně v průměru o 6,5 procenta na 57.200 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (v průměru 77.400 Kč za metr čtvereční), nejlevnější Ústí nad Labem (16.300 Kč).