Jsme neziskové občanské sdružení složené z předních osobností a lídrů českého nemovitostního trhu.


„Praha budoucnosti“: Praha je unikátní a krásná. Ale…

Ve dvacetidílném seriálu rozhovorů o budoucnosti Prahy, který připravily LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí, se k největším problémům české metropole a jejímu směřování vyjádřilo 20 osobnosti – od developerů přes architekty až po provozovatele soukromé galerie. Uspěje Praha v konkurenci měst? – zeptali jsme se na začátku seriálu. A osobnosti jsou ohledně budoucnosti Prahy optimistické. Každá na ni má unikátní pohled, ale současně se shodly na jejích kladech i největších záporech.

Snad všech dvacet oslovených osobností se shodlo, že Praha patří mezi nejkrásnější města na světě. Důvody shrnul historik umění Zdeněk Lukeš. „Praha má zajímavý terén. Většina velkoměst v Evropě je na rovině. V centru má středověký urbanismus, který je zachovalý. To je unikum. Na rozdíl od jiných měst má řeku uprostřed, která má navíc správné proporce. Pražský hrad s katedrálou je na kopci,“ konstatoval s tím, že to vše je sice krajně nepraktické, ale krásné.

„Praha je také srostlicí všemožných architektonických stylů. V tom je naprosto unikátní a nesrovnatelná s jiným městem na světě. Současně je to hlavní město země a někdejší sídlo Českého království, a dokonce občas sídlo Svaté říše římské. Sešlo se tu několik úžasných faktorů, a v tom je obrovská síla města. Úžasná mozaika architektonických stylů, která vytváří dokonalou harmonii, dokazuje, že se mezi historické styly může vměstnat třeba kubismus či funkcionalismus, jak to vidíme v centrální části města, a funguje to,“ pokračoval v přednostech Prahy Lukeš.

Chybí vize

Za jednu z největších bolestí Prahy označila drtivá většina osobností chybějící vizi. „Administrativa by měla mít někoho, kdo by ji (vizi – pozn. red.) byl schopný formulovat. Měl by se zamyslet, co je Praha za město, čím je charakteristická nejen pro Česko, ale i užší region a pro střední Evropu. Čím je zajímavá, čím by zajímavá být mohla a jak by se měla do budoucna profilovat – zda jako město průmyslové, služeb, turismu, či administrativních budov,“ konstatoval umělec David Černý.

Vizionář si podle něho musí umět slepit věci dohromady a uvědomit si všechny souvislosti. „Z vize by mělo vzejít, co chce město podporovat,“ je přesvědčen Černý. Obdobně na téma vize hovořil fotograf Herbert Slavík: „Vedení Prahy evidentně chybějí a chyběly silné osobnosti, odborné autority, které by dokázaly prosadit a uskutečnit potřebné nebo přitažlivé projekty. Praze chybí vize a odvaha.“

Ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč tvrdí, že Praha vizi má, ale nedaří se ji naplnit. „Nabyli jsme dojmu, že Praha nemá vizi, protože se nic neděje. Můžu však vyjmenovat deset projektů, které by bylo třeba hned spustit, víme, co a kde stavět. Stojíme ale před společenskou diskusí, zda vůbec stavět. Řada lidí má pocit, včetně politiků, že Praha je ,hotová‘ a že už není třeba nic dělat a pouze ji ,užívat‘. Ve společnosti se vytratil étos, že se musí něco postavit, že se město musí posunout a že ho máme odevzdat lepší,“ konstatoval Boháč.

Nedořešená doprava

V žebříčku největších problémů Prahy by se hned za chybějící vizí umístila nedořešená doprava. Není dokončen vnější ani vnitřní okruh Prahy, nejsou postaveny radiály mezi nimi, kapacita záchytných parkovišť P+R je nedostatečná. Roky se zvažuje, zda je optimálním řešením pro spojení centra města s letištěm rychlodráha, nebo protažení metra.

Výsledkem vleklých diskusí je, že na letiště lidé cestují taxíky nebo přeplněnými autobusy. Praha je jedinou evropskou metropolí, jež nemá propojené letiště s centrem kolejovou dopravou. Petr Palička ze skupiny Penta Investments je přesvědčen, že nevyřešená doprava zásadně omezuje rozvoj určitých částí Prahy.

V rozhovorech sice mnohokrát zaznělo, že Praze chybí další trasa metra, ale městská hromadná doprava byla většinou hodnocena kladně. „Praha má jednu z nejbezpečnějších, nejrychlejších a nejspolehlivějších hromadných doprav, které jsem kdy poznala. Navíc je velmi levná. Ve Stockholmu bychom za jednu jízdenku zaplatili minimálně čtyřikrát více. A musím dodat, že hromadná doprava je čistá,“ uvedla Marie Passburg, generální ředitelka české pobočky Skanska Property.

Její slova potvrzuje i nedávná mezinárodní studie, podle níž má Praha pátou nejkvalitnější veřejnou dopravu na světě. Vítězství uniklo Praze jen těsně – kvůli častým zácpám a znečištěnému ovzduší.

Pomalé povolování staveb

Za brzdu rozvoje Prahy označila početná skupina osobností pomalý a komplikovaný povolovací proces výstavby. Nepřekvapí, že nejkritičtější jsou developeři. „Legislativa spojená s povolováním staveb se neustále zostřuje. Pokud se něco nestane, situace se zhorší. To si musejí uvědomit především politici a rozhýbat investice,“ říká Marcel Soural, ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Trigema.

A poukazuje na fakt, že Praha nedávno schválila strategický plán rozvoje do roku 2030, podle nějž bude potřebovat 90 tisíc nových bytů, tedy šest tisíc ročně. „Pokud se povolovací proces nezkrátí, už příští rok Praha stanovené požadavky nedodrží. A nikdy skluz nedožene,“ varuje Soural, podle něhož se z povolovacího procesu stal ohromný byrokratický moloch.

Architekt Josef Pleskot je přesvědčen, že komplikované povolování staveb souvisí s nechutí budovat, stavět. „Proto děláme zákony tak komplikované, aby bylo tolik překážek, aby se nebudovalo. Je to nějaká nemoc v nás,“ tvrdí Pleskot. A poukazuje na to, že v zahraničí se projekty sledují s pozitivním zájmem: „Také tam mají ochranářské občanské spolky, ale dělá se více pro to, aby se postavit mohlo, než nemohlo. Tady je to obráceně. Je pravdou, že chybí vize, ale vize nemá spouštěcí mechanismus. Tím je chtít budovat, přetvářet, radovat se ze stavění.“

Odraz společnosti

Co udělat, aby byla Praha příjemným místem pro život a atraktivní turistickou destinací? Osobnosti uvádějí řadu doporučení – například větší podporu komunitních projektů, vytváření veřejných prostor či lepší propagaci Prahy. Podle pražské primátorky Adriany Krnáčové by se Praha měla do budoucna profilovat jako město kulturní, kreativní a inovativní.

Fotograf Slavík je přesvědčen, že Praha má velký potenciál stát se významným kulturním centrem. „K tomu však chybí jasná vize, kam má Praha směřovat, tedy do jakých projektů investovat. Chybí více moderních galerií, koncertní síně, kulturně-komunitní centra, projekty, jako je ve Vídni Museumsquartier, areál, jenž vznikl přestavbou bývalých císařských jízdáren patřících k Hofburgu, v Berlíně Kulturbrauerei, bývalý pivovar, dnes fungující jako kulturní centrum,“ říká Slavík.

Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval tvrdí, že by Praze pomohla velká akce. „Můžeme se dohodnout, že budeme pořádat každý rok velký hudební festival, jako je v Salcburku, nebo že uděláme olympiádu či expo. Především však musíme mít vizi, jež bude dlouhodobější než jedno volební období politiků. Je důležité mít něco, s čím se lidé ztotožní a půjdou za tím. Samozřejmě že nikdy se neshodnou všichni. Každá taková akce ale generuje následné věci,“ říká Kejval.

Do širšího kontextu dal budoucnost Prahy architekt a herec David Vávra: „Každý by měl přinášet něco pro město. Musí se dobudovat obchvat, musí zde být možnosti nejen pro cyklisty, ale i pro pěší. Byl bych pro to, znovu zavést trolejbusy. Všude by měly vést tramvaje. Měla by být hustší síť metra. Problémem ale není, co udělat s Prahou, ale jedinec a jeho hodnoty. Město je odrazem společnosti.“

Kateřina Menzelová
redaktorka LN

Přečtěte si, jak vidí Prahu budoucnosti jednotlivé osobnosti – jejich názory najdete zde