Přihlásit se k odběru newsletteru

České stavebnictví bylo loni s meziročním růstem o 3,5 procenta v porovnání s ostatními zeměmi EU na 18. místě, oproti roku 2016 si o tři příčky polepšilo. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích Evropské unie stavebnictví vzrostlo v průměru o 3,9 procenta.


Na první místo se z předloňské druhé příčky posunulo Maďarsko s meziročním růstem o 29,5 procenta. Následují Kypr (+27,7 %) a Lotyšsko (+19,4 %). Pouze ve čtyřech zemích loni stavebnictví kleslo. Nejvíce v Řecku (o 12,2 %), dále v Rumunsku (o 4,9 %) a ve Španělsku (o 1,7 %).

„Postoupení ČR v žebříčku zemí Evropské unie na 18. místo není nic, na co bychom mohli být pyšní. Nejde o lichotivou informaci ve vztahu k dlouhodobé potřebě investiční výstavby ve všech segmentech stavění v ČR,“ sdělil ČTK prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš.

Zároveň připomněl nejnovější údaj Českého statistického úřadu, podle kterého v lednu stavebnictví vzrostlo meziročně o 33,6 procenta. Podle statistiků i analytiků se však do značné míry projevilo teplé počasí, když meziroční rozdíl v průměrných teplotách dosáhl 7,4 stupně. Podle ČSÚ se leden navíc dlouhodobě podílí na celoročních výkonech stavebnictví pouze čtyřmi procenty. „Když k přívětivějším lednovým výsledkům přidáme investiční program současné vlády v demisi, snad se české stavebnictví konečně posune k výraznému zlepšení,“ doplnil Matyáš.

Ředitelé tuzemských stavebních firem, které oslovila analytická společnost CEEC Research, očekávají, že české stavebnictví letos meziročně vzroste o 4,3 procenta. Dařit by se mělo hlavně velkým firmám s minimálním ročním obratem 200 milionů korun a společnostem zaměřeným na pozemní výstavbu. Analytici po zveřejnění lednových výsledků odhadují meziroční růst o pět až sedm procent.

Na konci roku 2016 patřilo podle Eurostatu devět zemí s největším meziročním poklesem do bývalého východního bloku. Odborníci to vysvětlovali tím, že tyto země jakožto největší příjemci evropských dotací v roce 2015 ještě dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období. Stavebnictví pak v následujícím roce kleslo hlavně kvůli vysoké srovnávací základně. Na konci loňského roku byly v nejhorší desítce z těchto zemí pouze Rumunsko a Chorvatsko.

ZeměIndex (v procentech)
Maďarsko29,5
Kypr27,7
Lotyšsko19,4
Estonsko17,7
Slovinsko17,6
Irsko17,5
Polsko14,2
Malta13,0
Litva9,5
Švédsko7,5
Nizozemsko6,5
Finsko5,3
Velká Británie5,1
Bulharsko4,6
Dánsko4,3
Rakousko4,2
Slovensko3,6
Česko3,5
Německo 3,3
Francie3,1
Portugalsko2,2
Chorvatsko1,5
Belgie0,7
Lucembursko0,3
Itálie-0,2
Španělsko-1,7
Rumunsko-4,9
Řecko-12,2
Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU na konci roku 2017 |
Zdroj: Eurostat